Jako jediní odvážní jsme se ráno vydali na lezeckou stěnu v Holešovicích.  Naše grupa byla složená z: udatného Nika, horolezecky nadaného Davida, zrzavého Matěje a tý brunety.. No, sakra, jak se jmenuje.. Jo, Martiny, ale ta je nepodstatná.

V Holeškách jsme byli coby dup a nedočkavě jsme se řítili na stěnu. Uvnitř jsme si stanovili několik výzev, neboli challengů, například vylézt na tzv. krápník nebo zdolat Hroší cestu. Byla to sranda jak tyč. Někteří byli úspěšní už od začátku, někteří se postupně zlepšovali.

Když už jsme zkusili různé převisy a 3D stěny, dostali jsme chuť na místní utopence a samozřejmě, jak jinak, na kofolu (místní utopení lezci nejsou zrovna nejchutnější, ale je to prý specialita a zkusit se má všechno, tak proč ne?).

Po obědě jsme nemilosrdně zaútočili na krápník, který úspěšně zdolal Nik s Davidem ( bez jištění Matěje a tý holky by to nezvládli, ale pššt). Jako „odpočinkovou“ poslední aktivitu jsme si vybrali místo s duchnama – prostor s lezeckými úchyty, které ale nesahali do vysoké výšky, takže nebylo potřeba jištění a padalo se do měkkého. Tam se strhla závěrečná bitva, díky které jsme byli utahaní jak koťata.

S dobrou náladou a plány na večer jsme se opět vydali na Báru. Byli jsme ale tak unavení, že jsme potřebovali hoodně, hooooooodně kofeinu.

Sepsal Davídek a Martinka

Fotky z této povedené akce jsou v galerii .