Psal se rok 2016. Přesněji 13.9. V úterní podvečer od 17:00 se v Zahradách v Kralupech nad Vltavou sešla skupina podivínů, kteří se rozhodli sednou si na louku na deky. Mezi ně se řadila vůdkyně schůzky a organizátorka: Doubravka, pak tam byla Terka, Sněhurka, Róza, Helča, Kryštof a později přišel naprosto strhaný Vojta z práce. […]
„2 deky, kuře, Oreo, brambůrky, 2 frisbee, 1 pizza, 1 míček, spousty batohů a vytlemených osob. Tak nějak takhle vypadá, když pacienty v Bohnicích vyvedou v létě na zahradu nebo když se banda roverů rozhodne strávit úterní odpoledne na pikniku na Hostibejku. To druhé byl náš případ. Bylo to super odpoledne. Kdo chtěl, ten si […]
Část z nás se ve čtvrtek 2. 4. 2015 sešla v 9 hodin na Báře, konkrétně Martina, Douba, David, Viking a po cestě jsme nabrali ještě Honzu. V této skupině jsme vyrazili na smrtelnou cestu – brodili jsme se blátem a šlapali kopce, až jsme se dostali do prvního vytyčeného cíle – to jest Nová Ves, kde jsme […]
V pondělí ráno v devět hodin jsme se sešli já (Martina), Doubravka, Viking a Dominik na vlakovém nádraží. Obtěžkáni dvěma kytarami, společenskými hrami, jídlem jako například rebarborou, párky, bramborovým salátem a dalším jsme se nahrnuli do autobusu směr Kobylisy. Cesta po dlouhé době vypadala jako vážně Silvestrovská – padaly vločky. V plném autobusu jsme měli […]
V sobotu ráno jsme se sešli na vlakovém nádraží v Kralupech nad Vltavou, kde se ostatně sešlo celé středisko. Odtud jsme odjížděli rychlíkem na hlavák do Prahy. V Praze jsme přestoupili na vlak do Přelouče. Cestou se hlavně povídalo a také hrálo na kytaru. Naším posláním na podzimkách bylo se starat o vlčata a připravit […]
Vstávali jsme v šest hodin! David spal v síti a v noci zvracel. Bylo mu špatně. Sbalili jsme si věci, stany a materiál. Šli jsme s dřívím do lesa a s částí i do tábora.
Führeroviny, nebo též důčesláva. Po ránu mě Martina zasypala sladkostmi na oslavu mých, již jednadvacátých, narozenin. O medvídky jsem se hned podělil a jednoho naložil do vody. Ztratil se.
Dopoledne jsme po probuzení posnídali chleba a záhy začali připravovat oběd. Bramborové knedlíky s uzeným a zelím. Při vaření začal David smažit bramborové placky ke snídani na příští den. Oběd byl vydatný a výborný!
Vstali jsme skutečně zavčasu. V půl osmé nás Matěj začal budit a kolem tři čtvrtě jsme byli ze stanů. Posnídali jsme chleba s marmeládou a po částech vyrazili do lesa k lanům.
Probudili jsme se do teplého slunečného dne. Martina s Nikem se chtěli jít vykoupat, ale spíš se jenom tak namočili. K snídani bylo müsli z lesních jahod, vloček, čokolády, kakaa, cukru a jablek. Zapili jsme tu mňamku mlékem a Davidovým nepovedeným čajem.
Ráno jsme vstávali kolem desáté. David od desíti držel tři orlí pera, ale skončil během odpoledne. Viking s Filosofem šli dětem pro vodu.
Vstali jsme kolem deváté za zvuku mé kytary a jediné ranní písně, kterou na ni umím a to Klusovi Marie.
Sešli jsme se v 10:15 na Kralupském nádraží. Nik, Martina, Bára, Vojta, David, Viking a Třéňa. Doubravka jela autobusem s dětmi, poněvadž chce první čtyři dny tábora strávit se svým svěřencem Toníkem. Cesta byla místy veselá, místy unavená.
Je pondělí 7. 7. Sedím ve vlaku do Kralup. Jedeme na vodu! Na Vltavu. Rozhodl jsem se, že si budu psát lodní deníček. Jsem zvědavý, jestli mi to půjde, jestli ho neztratím a jestli tu vodu vůbec zdárně dokončíme. Tak zatím AHOOOJ!
Maky nebo Třéňa? To byla první otázka, kterou jsme si položili hned po usazení se ve vlaku do Neratovic. Jela jsem totiž i já – nový přírůstek do našeho roverského kmene. Měla jsem s sebou pytlík třešní, na který jsme se všichni slétli jak supi. Nějaký trouba (Viking) vymyslel, že se mi bude říkat Třéňa, […]
Mé přípravy na Báře se lehce protáhly a já se tak na nádraží vydal, nikoliv svižnou chůzí, ale svižným klusem přeměňujícím se místy až ve sprint. Obtěžkán batohem plným jídla, kytarou a ještě nějakými camfrňousy (kus-kus) jsem se tak před výpravou pěkně protáhl. Vlak jsem doběhl opravdu na poslední chvíli. Uffff
Byli jsme po urputném zdolávání stěn v Holešovicích unaveni, to ano, ale stejně nám to nezabránilo v okamžitém plnění nové výzvy. Bylo nám ale jasné, že to bude chtít hooodně kofeinu.
No jo, ty brambory se moc nepovedly, ale stejně jsme je zbaštili. A po večeři, vzhůru na nádraží.
Jako jediní odvážní jsme se ráno vydali na lezeckou stěnu v Holešovicích. Naše grupa byla složená z: udatného Nika, horolezecky nadaného Davida, zrzavého Matěje a tý brunety.. No, sakra, jak se jmenuje.. Jo, Martiny, ale ta je nepodstatná.
Tak jako každý rok jsme se vydali strávit společně Silvestr, tentokrát ale na netradičních 9 dní, na naší milovanou Dřevomorku. Účastníci : Matěj, Vojta, David, Doubravka, Martina, Nik, Barča a Viking.
Asi nám přeskočilo kolečko někam, kam nemělo, když jsme se rozhodli, svěřit své životy šňůře, jestli centimetr tlusté.